Ernest Hemingway
Stařec a moře
Santiago je starý rybář, který poslední dobou nemá vůbec štěstí při lovu. Stará se o něj chlapec Manolin a je sním velice rád. Zařizuje mu všechny potřebné věci a je mu ho velice líto, protože má hroznou smůlu. Santiago se po několika dnech vydal na moře. Vydal se dál než ostatní a toužil po tom, aby něco chytil. Nejdřív nemohl nic chytit ale pak uviděl ptáčka kroužit nad vodou. Bylo mu jasné, že v tom místě se nechází množství ryb. Doplul k tomu místu a chytil na udici tuňáka. A na něj pak zabrala nějaká ryba. Santiago poznal, že to musela být nějaká větší ryba, protože měla velikou sílu. Ryba ho táhla dál na moře. Santiago byl unavený a chvílemi si mluvil sám pro sebe. Jeho levá ruka ztuhla tak, že s ní nemohl ani pohnout. Po třech dnech se ryba konečně unavila. Santiago s ní dlouho bojoval a pak ji zabil. Nechal si ji připoutanou u lodi a vesloval zpět ke břehu. Krev z velryby vytékala do moře a přilákala žraloky. I přesto, že s nimi Santiago tvrdě bojoval, pokaždé připlul další a další. Konečně se dostal zpátky do přístavu. Z jeho velké ryby zbyla jenom kostra.. Všichni ji obdivovali a měřili její velikost. Manolin plakal. Plakal nad starcovým neštěstím. Další den vyrazili spolu na moře.