William Shakespeare 
Romeo a Julie 

Dva rody, stejně staroslavné oba
jsme v krásné Veroně – svůj dávný hněv
zas ženou na nůž a zas občanova
v občanských rebélií teče krev.
Dva milující, pod nešťastnou hvězdou
z těch rodů narozeni, rodičům
smír vykupují křížovou svou cestou:
svou smrtí usmiřují s domem dům.
Tu jejich lásku, smrtí znamenanou,
a záští zuřivější napořád,
v němž staří po zmar dětí neustanou,
dvě hodiny vám nyní budem hrá.
A jestli se vám příběh nezalíbí,
svou snahou nahradíme, co mu chybí.

Začátek děje se odehrává na veřejném prostranství ve Veroně.  Samson a Řehoř (sluhové Kapuletů) potkávají Abrahama a Baltazara (sluhy Monteků). Sluhové si nenechají ujít šanci a vyvolají mezi sebou potyčku. Dají se do boje. Vzápětí přichází Benvolio (synovec Montekův). Aby spor vyřešil, tasí meč a srážím jím meče sluhů. To spatří Tybalt (synovec Kapuletů). Vrhne se na mladého Benvolia. Nevěří mu, že chtěl sjednat mír. Do potyčky se postupně zapojují přívrženci obou domů. Vše vyřeší až vévoda, který shluk rozežene.
Na scéně zůstává jen starý Montek, Monteková a Benvolio. Monteková se strachuje. Již dlouho neviděla svého syna Romea. Nejspíš má nějaké strasti.
V tom Romeo přichází na scénu a ocitá se zde sám s Benvoliem. Prozradí mu, že miluje dívku. Rosalinu, ta se mu ale vyhýbá a jeho lásku neopětuje.

Romeo: Ukaž mi nejkrásnější z krásných žen
            čím sebekrásnější mi bude krása
            než mírou její, krásné nad tu krásu?
            Ne, já se zapomínat nenaučím.

Na to ho Benvolio s Merkuciem (Montekův přítel) berou na ples, který se pořádá v domě Kapuletů. Doufají, že když budou mít na obličeji masky, nikdo je nepozná.

Mezitím se Paris uchází o Juliinu ruku. Otec Kapulet mu ji přislibuje. Kapuletová tvrdí, že Julie už má věk na vdavky. Julie se má na plesu s Parisem blíže seznámit.

Na plese se Romeo zamiluje do Julie. Hned jak ji spatří, jeho srdce patří jí. Na Rosalinu už si ani nevzpomíná. 
Romeo:  Jestliže hrubou rukou, svatá ty,
             tvou ruku znesvěcuji, za pokání
             dva uzardělé poutníky, mé rty,
             nech slíbat přečin mého dotýkání.
Julie: Své ruce křivdíš,milý poutníče,
            jež dotykem se mojí ruce klaní.
            Má ruce pro poutníky světice,
            a jejich polibek je rukoudání.

Později večer, Romeo bláznivě zamilován přelézá zeď zahrady Kapuletových. Spatří Julii, jak na balkonu stýská si po Romeovi.
Julie:    Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?
            Své jméno zapři, odřekni se otce,
            anebo, nechceš-li, zasvěť se mě,
            a přestanu být Kapuletová.

Romeo před ní předstoupí a vyznává jí lásku. Jenže jsou ze znepřátelených rodů. Rozhodnou se tedy, že se nechají tajně oddat. Oddá je bratr Vavřinec. Romeo řekne Julii, ať na něj večer čeká, aby mohli naplnit své manželství. Loučí se. Na ulici však Tybalt společně s Merkuciem bojují. Romeo se vkládá do boje. Vstoupí mezi Tybalta a Merkucia. Tybalt ale pod Romeovou rukou Merkucia probodne. Romeo svého přítele pomstí a Tybalt je mrtev.
Romeo se musí skrývat v kostele u Vavřince. Vévoda se rozhodl, že Romeo bude vyhnán. Tato zpráva se donese k Julii. Ta neví jestli má brečet pro svého bratrance nebo pro Romea, protože vyhnání je stejné jako jeho smrt. Už ho nikdy neuvidí.

Mezitím Kapulet domluvil Julii svatbu s Parisem, která se má konat za tři dny. Romeo se vkrade k Julii, pro svoji svatební noc. Ráno se od sebe nemohou odtrhnout, ale Romeo musí utéct. Utíká do Mantovy. Julie zjistí nepříjemnou novinu. Svatba s Parisem je naplánovaná. Utíká do kostela. Tam ji Vavřinec dá uspávací lék, po kterém bude vypadat jako mrtvá. Vypije ho. Místo svatby se koná pohřeb. Vavřinec posílá Romeovi dopis o jejich plánu. Ten však psaní nedostane a kupuje si jed u lékárníka, aby mohl s Julií ležet mrtev v hrobce.

U hrobu se utká s Parisem, který zde rozhazuje květy. Paris padne, je mrtev. Romeo přisedá k Julii. Obdivuje její krásu i po smrti a napije se jedu. Umírá. Na to se probudí Julie a uvidí mrtvého Romea.

Julie:    Cos to máš v ruce, lásko? Cos to pil?
Tak tedy jedem ses mi zahubil?
Lakomče! Všechno vypils! Ani krůpěj
nenechals mně? Budu tě líbat na rty.
Snad na nich vázne ještě trochu jedu
 a dá se zemřít na léčivý doušek.

Nakonec vezme Julie Romeovu dýku a probodne se.
Všichni obyvatelé se dostaví k hrobce. Smutní nad takovou katastrofou. A když se Montek spolu s Kapuletem doví, co vše se stalo, že se jejich děti milovaly, usmířili se.

                        Už s chmurným mírem vchází chmurný den
                        a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
                        Jen zprostit toho, kdo je nevinen,
                        a trestat provinilé ještě zbývá.
                        Však věčně bude srdce jímat znova
                        žal Juliin a bolest Romeova.